Kognitivní kontrarevoluce?

Autoři

  • Jaroslav Peregrin KFSV FF UHK & FLÚ AV ČR

DOI:

https://doi.org/10.26806/fd.v4i1.76

Klíčová slova:

mysl, behaviorismus, kognitivní revoluce

Abstrakt

Ve standardních výkladech moderních dějin studia mysli ve dvacátém století se dočteme, že zatímco kolem poloviny tohoto století ovládl studium mysli zpozdilý behaviorismus, v šedesátých letech nastoupila „kognitivní revoluce“, která nadvládu behaviorismu smetla a otevřela cestu ke skutečně nepředpojatému a adekvátnímu studiu mysli. V tomto textu se chci nad tímto standardním výkladem zamyslet a zpochybnit ho: konkrétně chci poukázat na to, že behaviorismus nebyl ve všech ohledech tak zpozdilý, jak by se z tohoto pohledu mohl jevit; a že „kognitivní revoluce“ neznamenala jenom vymanění se z nepřiměřených
metodologických okovů, ale i otevření prostoru pro to, čemu budu říkat „magická teorie mysli“ a co podle mého názoru nepatří ani do vědy, ani do rozumné filosofie.

Standard accounts of the modern history of the study of mind in the twentieth century tell us that while around the half of the century the study came to be dominated by inept behaviorism, the sixties witnessed the onslaught of the "cognitive revolution", which wiped out the dominance of behaviorism and opened the way for the truly unprejudiced and adequate study of mind. In this text I want to reconsider this account and challenge it: in particular, I want to point out that behaviorism was not in all respects so inept as it may suggest; and that the "cognitive revolution" did not mean merely breaking out of inadequate methodological fetters, but rather also an opening of space for what I will call the "magical theory of mind" and what I think belongs neither to science, nor to reasonable philosophy.

 

Biografie autora

Jaroslav Peregrin, KFSV FF UHK & FLÚ AV ČR

Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc., vystudoval matematiku, před rokem 1989 pracoval jako programátor. Působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové a Filozofické fakultě UK v Praze. Kromě logiky se zabývá hlavně filozofií jazyka, sémantikou a analytickou filozofií. Do češtiny přeložil několik prací předních analytických filozofů. Kromě řady studií publikovaných v odborných časopisech napsal mj. knihy Úvod do analytické filosofie (1992), Doing Worlds with Words (1995), Meaning and Structure (2001), Filosofie a jazyk (2003), Kapitoly z analytické filosofie (2005), Filozofie pro normální lidi (2008).

Stahování

Publikováno

2012-06-29

Číslo

Sekce

Články