Litevci, Estonci a Lotyši: udávání tempa glasnosti a perestrojky v sovětské historiografii
DOI:
https://doi.org/10.26806/hisape.n50.4Klíčová slova:
Pakt Ribbentrop-Molotov, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Sovětský svaz, historiografie, Michail GorbačovAbstrakt
Litevci, Estonci a Lotyši: udávání tempa glasnosti a perestrojky v sovětské historiografii
Estonsko, Lotyšsko a Litva byly v důsledku paktu Ribbentrop-Molotov začleněny do Sovětského svazu, čímž se obyvatelé Pobaltí stali národnostními menšinami v rámci sovětského státu. Od druhé světové války bojovaly pobaltské národy proti sovětské hegemonii za zachování své národní identity a znovuzískání suverenity. V tomto boji hrálo stále větší roli připomínání historie, zejména pokud jde o roky 1939 a 1940. Od osmdesátých let 20. století umožnilo úsilí pobaltských zemí stále svobodnější historiografickou a politickou diskuzi. Tyto debaty, prezentace a publikace ukázaly, jak procesy zdola mohou určovat trendy, ovlivňovat politické programy a položit základy pro osvobození jak svých pobaltských vlastí od sovětské hegemonie, tak sovětsko-ruské historiografie od totalitních direktiv. Litevci, Estonci a Lotyši udávali tempo sovětské historiografii v gorbačovské éře. Našli svůj politický hlas a vydláždili cestu svobodné pobaltské budoucnosti.
Stahování
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Copyright (c) 2023 Jan Lipinsky
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .