„Filosof?? A to se nemůžete živit nějak poctivě?“

Autoři

  • Jaroslav Peregrin

DOI:

https://doi.org/10.26806/fd.v1i1.1

Abstrakt

Myslím, že z hlediska budoucnosti filosofie je důležité objasnit jak to, jakými otázkami se může filosofie rozumně zabývat, tak i to, a jak se jimi může zabývat: jinak může snadno zdegenerovat na amatérské potýkání se s problémy, které jsou rozumně řešitelné pouze úsilím profesionálních vědců, nebo na druhé straně na profesionální potýkání se s problémy, které jsou tak ‘skutečně filosofické’, že ztrácejí jakýkoli význam jakmile opustí slonovinovou věž filosofie. A já se domnívám, že kde je takové objasnění skutečně zásadní, je oblast akademické filosofie. Názorem, který hájím v tomto článku, je, že filosofie by měla být spojitá s jinými lidskými způsoby vyrovnávání se se světem, zvláště s vědami, a to jak přírodními, tak společenskými – že tedy není něčím, co by stálo v základu věd, nebo co by bylo prolegomenem jiných forem lidského styku se světem. Myslím, že filosofové by měli mít na paměti, že poznání je vždy, svou podstatou, poznáním, že něco je tak či onak. A pak čelí dilematu, že buďto se ono poznání, po kterém se pídí, týká něčeho, co je tak či onak v empirickém světě (a tak jdou do soutěže s empirickými vědci, kteří jsou k takové soutěži nesrovnatelně lépe vybaveni), nebo se týká něčeho, co je tak či onak někde v nějakém jiném druhu světa (a pak musí vyjasnit, co jim dává schopnost do takového zásvětí proniknout). Jsem přesvědčen, že chápání filosofie jako něčeho, co se zabývá nějakým platónským světem nad tím reálným, nebo co má co dělat s hloubkami lidské duše, k rozumnému pojetí filosofie nevede. Domnívám se, že filosofie se téměř vždy zabývá reálným, empirickým světem, avšak činí tak v holistické dělbě práce s vědou, v jejíž rámci na ni obvykle zbývají ty nejabstraktnější, pojmové otázky.

Stahování

Publikováno

2009-09-25

Číslo

Sekce

Články