Výrazy pro hněv v Iliadě: Analýza μῆνις, κότος a χόλος v lidských a božských kontextech
DOI:
https://doi.org/10.26806/fd.v17i1.564Abstrakt
Tento článek se zaměřuje na analýzu konceptu hněvu v homérské Iliadě, přičemž klade důraz na tři klíčové výrazy: μῆνις, χόλος a κότος. Ukazuje, že tyto pojmy nesou odlišné sémantické, sociální a kosmologické konotace, které odrážejí kulturní normy a hierarchii antického světa. Zatímco χόλος představuje okamžitou a ovladatelnou emoci, κότος se vyznačuje dlouhodobým charakterem a orientací na spravedlnost. Naopak μῆνις, jako centrální téma eposu, propojuje lidský hněv s božským kosmickým řádem. Článek vychází z odborných interpretací Leonarda Muellnera, Thomase Walshe a Douglase Cairnse a usiluje o jejich zpřístupnění českému čtenáři. Analýza odhaluje, jak Achilleus mísí vlastnosti χόλος a κότος ve své reakci na Agamemnóna, a zkoumá, jak se μῆνις postupně přesouvá z božské sféry (Apollón, Zeus) do světa epických hrdinů. Text zároveň poukazuje na kulturní specifika homérské společnosti, kde jsou emoce úzce propojeny se sociálními pravidly (θέμιστες), a upozorňuje na významové posuny při překladu těchto pojmů do češtiny. Výsledky ukazují, že pochopení rozdílů mezi jednotlivými výrazy pro hněv je klíčem k hlubšímu porozumění nejen homérské poetice, ale i hodnotám a hierarchiím starořecké kultury.
Klíčová slova: μῆνις, χόλος, κότος, hněv, Homér, Ilias, řecká epika, emoce, kosmický řád, společenská pravidla, θέμιστες, Achilleus, Agamemnón, bohové a lidé
Stahování
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:
- Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
- Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
- Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).