Odpovědi přátelům
DOI:
https://doi.org/10.26806/fd.v9i2.265Abstrakt
V článku odpovídám kritikům své knihy Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě (2017). Postupuji od nejméně k nejvíce závažným námitkám. Na adresu Jakuba Mihálika, jenž polemizuje s mou tezí, že russelliánský monismus nepředstavuje skutečnou alternativu vůči standardnímu dualismu a materialismu, odpovídám, že jde o vedlejší problém ve vztahu k ústřednímu cíli knihy, jímž je podkopat pojem fenomenálního vědomí, předpokládaný russelliánským monismem stejně jako každou jinou standardní teorií. Jednou z těchto standardních teorií je reduktivní materialismus, v nějž vkládají naděje například Michal Polák a Tomáš Marvan. Jak Polák, tak Marvan se obávají Dennettova údajného eliminativismu, ačkoli postupují poněkud odlišně. Polák věří v jistý deflační pojem vědomí, ale podle mého názoru mu není s to dát konkrétní obsah. Marvan nabízí „nevinný“ koncept vědomí, na němž prý existuje všeobecná shoda, ale podle mého názoru prostě předpokládá, že pojem fenomenálních vlastností je součástí definice takového konceptu. Je kuriózní, že zatímco Polák s Marvanem mne považují za dennettovce, Stefanie Dach naopak tvrdí, že Dennetta dezinterpretuji. Já se domnívám, že Dach přehlíží slabá místa v jeho teorii.
Stahování
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:
- Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
- Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
- Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).