Individuality without Identity

Autoři

  • Matěj Veselský Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

DOI:

https://doi.org/10.26806/fd.v16i2.526

Abstrakt

Článek zavádí pojem individuality bez identity, aby s ním nově nasvítil úskalí standardního pojetí identity. Pojem se inspiruje Leibnizovou původní verzí principu identity nerozlišitelných a umožňuje chápat tento princip způsobem, který vylučuje jeho moderní formálně logické čtení. Navíc je koncipován jako pojem komplementární k pojmu identity bez jednotlivosti, který byl v posledních 70 letech často diskutován vzhledem k jeho potenciální aplikovatelnosti na subatomární částice. Entity bez individuality se ukázaly být, spíše než pouhé chiméry, základními ontologickými jednotkami našich fundamentálních vědeckých teorií. Pokud to není libovolné, jak se domnívám, a existují systematické důvody pro to, aby se jakákoli teorie nakonec opírala o základní entity bez individuality, jsou naopak individua bez identity systematicky vyloučena z jakéhokoli vědeckého slovníku. Proto se oba pojmy nemohou ve svém teoretickém významu doplňovat, neboť význam druhého z nich nevyhnutelně zůstane pouze terapeutický, označující to, co bylo z našich teorií vyloučeno, transcendentální rozdíl mezi teoretickou, systematickou reprezentací a jejím předmětem.

Stahování

Publikováno

2025-09-02

Číslo

Vol 16 No 2 (2024)

Sekce

Články

Licence

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:

  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).