Ľudská duša v ideovej koncepcii Dostojevského

Autoři

  • Zuzana Barníková-Magganaris KEa MF, FF TU v Trnave, SR

DOI:

https://doi.org/10.26806/fd.v4i2.69

Klíčová slova:

člověk, lidská duše a svět, zodpovědnost, smysl života, filosofická antropologie, F.M. Dostojevskij, ruská filosofie,

Abstrakt

Článok analyzuje antropologicko-existencialistickú a etickú koncepciu človeka v diele F. M. Dostojevského a jej aktuálnosť v súčasnosti. Chce ukázať, že Dostojevského človek je zložitou, vnútorne protirečivou bytosťou, v ktorej sú nerozlučne spojené dobro a zlo, sebaobetavosť s egoizmom, čistota so zlomyseľnosťou. Je tiež pokusom o vymedzenie princípu etickej zodpovednosti a zmyslu života ako kľúčových princípov etiky Dostojevského.

This article analyzes the anthropological - existential and ethical concept of man in the work of F. M. Dostoyevsky and its currentness. It aims to show that Dostoyevsky’s man is a complicated and internally ambivalent being, in which good and evil, selfishness and self-sacrifice, purity and mischievousness are inextricably connected. It also attempts to define the principle of ethical responsibility and meaning of life as key elements of Dostoyevsky's ethics.

 

Biografie autora

Zuzana Barníková-Magganaris, KEa MF, FF TU v Trnave, SR

externa doktorandka na Katedre etiky a moralnej filozofie, FF TU v Trnave, SR

Stahování

Publikováno

2012-12-29

Číslo

Vol 4 No 2 (2012)

Sekce

Články

Licence

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:

  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).