Realismus, relativismus a trápení ducha

Autoři

  • Jaroslav Peregrin KFSV FF UHK & FLÚ AV ČR

DOI:

https://doi.org/10.26806/fd.v6i2.181

Abstrakt

Kniha Tomáše Marvana přehledným způsobem rekapituluje filosofické diskuse, které se odehrávaly a odehrávají na půdě tzv. „postanalytické“ filosofie na téma realismus vs. relativismus; a je pokusem o jejich kritické zhodnocení. Jde o nesporně zajímavou a užitečnou knihu; v tomto textu však argumentuji, že realismus, z jehož pozic Marvan svou kritiku vede, není neproblematický. Zdá se mi, že Marvan zaměňuje prokázání nemožnosti vyvrátit realismus za prokázání relativismu; přičemž podle mne je tato nemožnost jenom důsledkem toho, že celá diskuse realismus vs. relativismus je pochybená.

Biografie autora

Jaroslav Peregrin, KFSV FF UHK & FLÚ AV ČR

Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc., vystudoval matematiku, před rokem 1989 pracoval jako programátor. Působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové a Filozofické fakultě UK v Praze. Kromě logiky se zabývá hlavně filozofií jazyka, sémantikou a analytickou filozofií. Do češtiny přeložil několik prací předních analytických filozofů. Kromě řady studií publikovaných v odborných časopisech napsal mj. knihy Úvod do analytické filosofie (1992), Doing Worlds with Words (1995), Meaning and Structure (2001), Filosofie a jazyk (2003), Kapitoly z analytické filosofie (2005), Filozofie pro normální lidi (2008).

Stahování

Publikováno

2015-04-09

Číslo

Vol 6 No 2 (2014)

Sekce

Recenzní studie

Licence

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:

  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).