Problém s obhajobou svobodné vůle za pomoci dat první osoby

Autoři

DOI:

https://doi.org/10.26806/fd.v14i1.342

Abstrakt

Text obhajuje názor, že tzv. argumenty první osoby pro svobodnou vůli nesplňují vysoký epistemický standard, a proto není vhodné jimi dokazovat existenci svobody vůle. V první části je krátce uvedena problematika svobodné vůle a charakterizace skupiny důkazů, které její existenci obhajují odkazem na lidské prožívání svobodného rozhodování. V druhé části argumentu je vylíčeno, jak se idea svobodné vůle projevuje na každodenním lidském fungování a jaký má dopad na lidský blahobyt. Třetí část textu obhajuje tvrzení, že kvůli spojení svobodné vůle s každodenní lidskou praxí je nezbytné, aby měly argumenty ve prospěch či neprospěch svobody vůle vysokou míru plauzibility a robustnosti. Čtvrtá část dokazuje, že argumenty první osoby pro svobodnou vůli na vysoký standard jistoty nedosahují, protože metody nabytí dat první osoby jsou přinejmenším pochybné a data sama vysoce proměnlivá. V páté a poslední části je předložen závěr, dle kterého je jakákoliv kredibilita argumentů první osoby pro svobodu vůle kvůli jejich principiální nerobustnosti apriori signifikantně snížena.

Stahování

Publikováno

2022-06-27

Číslo

Vol 14 No 1 (2022): Filosofie dnes

Sekce

Články

Licence

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:

  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).